aDSC_6658 aDSC_6658
aDSC_7373 aDSC_7373

Jak cestuje Ramy Ashour? Nalehko a s Koránem

17.02.2015 13:26

Jako jeden z nejlepších profesionálních hráčů squashe absolvuje Ramy Ashour každý měsíc dvě nebo tři cesty do zahraničí. V takových podmínkách je klíčem k úspěchu schopnost přizpůsobit se. „Musíte se spokojit s tím, že nikdy nebudete úplně spokojení,“ říká s úsměvem.

Cestování Ramymu rozhodně není cizí, mezinárodních turnajů se účastní již od svých šesti let. V roce 2010 se stal jedním z nejmladších hráčů, jimž se podařilo stát se světovou jedničkou, a v současnosti mu – hlavně díky velkému vítězství na listopadovém mistrovství světa – na žebříčku patří čtvrtá příčka. V lednu chtěl navázat na své předchozí výsledky na Turnaji šampionů, který je pro squashisty stejně prestižní jako tenisový Wimbledon, ale přetržený meniskus vyžadující okamžitý chirurgický zákrok mu neumožnil zúčastnit se a bojovat o celkově čtvrtý titul z této akce.

Na časté výlety do zahraničí je Ramy zvyklý už od dětství. Oba jeho rodiče dlouhá léta pracovali pro aerolinky EgyptAir a chtěli, aby jejich synové měli možnost podívat se do různých koutů zeměkoule. Jejich otec věřil, že dveře do světa by jim mohl otevřít právě squash. A tak oba bratři pravidelně vyráželi z domovské Káhiry na mezinárodní turnaje v matčině doprovodu. V šestnácti letech už byl Ramy natolik soběstačný, že turnaje objížděl sám.

Má ve zvyku cestovat nalehko, a to v mnoha ohledech. Je například jedním z mála hráčů na této úrovni, kdo na turnaje nepřijíždí s konvojem trenérů, fyzioterapeutů a masérů. To se ale má změnit díky nedávnému stěhování do New Yorku, kde jsou takoví specialisté dostupnější než v Káhiře, což získává na důležitosti zvláště ve světle prodělané operace menisku.

Pro současnou světovou čytřku hraje psychická soustředěnost ve squashi zásadní roli a na svých cestách dělá vše proto, aby si ji udržel. Například si s sebou vozí Korán. „Cítím se tak lépe a bezpečněji,“ vysvětluje. „Ne že bych byl nějaký náboženský fanatik, ale jsem radši, když ho mám u sebe.“ Mnoho let si Ramy k tréninku pouštěl hudbu, nejčastěji egyptský pop. Teď už jej poslouchá jen ve svém volnu. „Jednoho dne jsem si uvědomil, že chci poslouchat taky svůj hlas, to, jak dýchám a jak mluvím sám k sobě při hře. Snažím se víc vnímat reálný svět.“

foto: Brian Harkin for The Wall Street Journal

I když sám o sobě tvrdí, že většinu svého vybavení moc neřeší, raketami je přímo posedlý. Na každý turnaj si veze čtyři nebo pět naprosto stejně vypletených a ví se o něm, že si každou z nich nechává několikrát přeplést, dokud výsledek není perfektní.

Když přijede na turnaj, rozhodne se pro jednu z nich a doufá, že mu vydrží až do konce. A podle čeho si vybírá? „Vezmu si tu, která mě nějak přitahuje,“ popisuje. „Může vypadat o trochu jinak než ostatní, má na sobě třeba malý škrábanec a tak podobně.“

Ramy nemá žádného sponzora, jenž by ho oblékal, takže si kupuje běžně dostupné věci a loga výrobců na tričkách zakrývá egyptskými vlajkami. Navíc používá také loga své káhirské squashové akademie Inspire nebo nadačního fondu pro děti trpící rakovinou, který podporuje.

Na Turnaji šampiónů se měl utkat s Egypťanem Mohamedem Elshorbagym, současnou světovou jedničkou. Ramy má svou vlastní teorii o tom, proč je jeho země ve squashi tak úspěšná. „V Egyptě si prostě musíte poradit sami. Neexistuje tu mnoho pravidel, a pokud už nějaká jsou, nikdo je nedodržuje. Na egyptských silnicích se dopravními předpisy nikdo nezabývá – když vidíte mezeru, prostě do ní vjeďte. Se squashem je to stejné. Když se vám naskytne příležitost, využijte ji.“

překlad: Jiří Hron
zdroj: Wall Street Journal



Zobrazit komentáře »
« Skrýt komentáře

Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno:
Opiště prosím kód captcha
pozn.: šedá - neregistrovaný uživatel, zelená - registrovaný uživatel, červená - administrátor


Další články v této sekci

Dále čtěte na SquashPage.net