Squash pravidelně hraje přes dvacet milionů lidí ve více než sto osmdesáti zemích světa. Přesto se na něj při výběru nových olympijských sportů znovu nedostalo. Po reakci Jamese Willstropa přinášíme i sloupek Nicka Matthewa, v němž autor hodnotí squash na základě kritérií pro olympijské sporty.

Odmítnutí squashe je jedním z dlouhé řady ústrků, kterým můj milovaný sport čelil a musí čelit i dál. Hodně lidí včetně mě už ztratilo veškeré iluze o současném fungování volebního systému.

Menší shrnutí: při posledním hlasování podpořil tokijský organizační výbor pět sportů, které by se měly nově objevit na olympiádě 2020: baseball se softbalem, karate, skateboarding, surfování a sportovní lezení. Konečné rozhodnutí závisí na Mezinárodním olympijském výboru. Pro hry v Pekingu před sedmi lety nebyl do tehdejšího programu zařazen žádný další sport. Před olympiádou 2012 v Londýně sice byl squash oficiálně uznán olympijskými orgány, ale ze záhadných důvodů místo na hrách nezískal. Pro nadcházející olympiádu v Riu byly nově zvoleny golf a rugby a při prvním hlasování o dodatečných sportech pro tokijské hry zvítězil zápas, ovšem poté, co byl z programu dříve vyřazen.

Jako profesionální squashista určitě nejsem nestranný, ale pořád ve mně sílí dojem, že MOV neustále mění pravidla hry. Zkusme se objektivně podívat na níže uvedená kritéria a zhodnotit, do jaké míry je squash naplňuje v porovnání s vybranými sporty.

1) Přidaná hodnota: Squash je sice v televizi více vidět, pořád ovšem nemá takovou komerční sílu jako golf, rugby a v Japonsku samozřejmě i baseball. Žádný jiný sport ale nedokáže ukázat pořadatelské město v takovém světle jako squash, který se hrál třeba před káhirskými pyramidami, na nádraží Grand Central v New Yorku nebo na slavném šanghajském nábřeží Bund.

2) Řízení: Squash se nedávno stal prvním sportem, v němž se sloučily řídící organizace zastupující muže a ženy, a vznikla tak jediná instituce, Profesionální squashová asociace. Baseball a softball jsou dva odlišné sporty a v Tokiu mají baseball hrát jen muži, zatímco softbal pouze ženy.

3) Historie a tradice: Historie squashe sahá až do devatenáctého století a od roku 1930 se pořádá British Open, „squashový Wimbledon“. Ostatní zavedené raketové sporty už na olympiádě jsou, zařazením squashe by byla jejich skupina kompletní. Surfování, skateboarding a sportovní lezení navíc nikdy nebyly součástí Her Commonwealthu.

4) Celosvětová atraktivita: Na světě je postaveno více než padesát tisíc squashových kurtů a v posledních letech jsme měli světové šampióny z mnoha různých zemí i kontinentů. Přilákali jsme nové hráče z Asie, Jižní Ameriky, Spojených států a východní Evropy. U ragby lze pochopitelně jen těžko přehlédnout tradiční dominanci zemí Commonwealthu, zatímco baseballu vládnou Severní a Latinská Amerika spolu s Asií.

5) Popularita: Finále dvouhry mužů na Hrách Commonwelathu 2014 v Glasgow vidělo v televizi více než milion diváků. Bylo by zajímavé porovnat sledovanost squashe a těchto nově zvolených sportů.

6) Sportovci: Olympiáda pro každého sportovce představuje vrchol kariéry. Osminásobná světová šampiónka Nicol Davidová opakovaně prohlásila, že by klidně vyměnila všechny své tituly za zlatou olympijskou medaili. Upřednostnil by golfista zlato z olympijských her před zeleným sakem?

7) Vývoj sportu: Hodně se mluví o rovnosti mužů a žen napříč všemi sporty. Squash intenzivně prosazuje stejné prize money pro obě pohlaví a také se snaží více zapojit moderní technologie. Dalším klíčovým bodem je braní zakázaných látek. Zatímco squashové dopingové záznamy jsou v podstatě bez poskvrnky, baseball jde od jedné obrovské dopingové aféry ke druhé. Skateboardisti jsou na druhé straně proslulí užíváním rekreačních drog.

8) Finance: Je mimořádně důležité, aby organizace olympiády nezatížila pořadatelské město dluhy. V tomto ohledu je squash nenáročný sport vyžadující minimum prostoru. Kurt se může postavit kdekoliv a nestojí to mnoho.

překlad: Jiří Hron
autor: Nick Matthew