Chris Hanebury z portálu serioussquash.com se v jednom ze svých blogů z konce srpna zabývá hrou Nicol Davidové na letošním Hong Kong Open a tím, jak se může vyvíjet její kariéra v následujících letech a jaké změny Malajsijka udělala (či by měla udělat) ve svém stylu. Mohou jí pomoci? Může Davidová znovu ovládnout světový squash? I na tyto otázky se Hanebury snaží najít odpověď.

foto: serioussquash.com

O Nicol Davidové už jsem psal několikrát, ale říkal jsem si, že je čas na nový příspěvek. Vždyť taková squashová ikona si víc článků zaslouží! Nicol nedávno prohrála v semifinále Hong Kong Open, ale předtím na turnaji zvládla několik těsných zápasů. Je obrovská bojovnice a je vždy připravená nechat na kurtu úplně všechno. Ve druhém kole měla podle mě trochu štěstí, když v pěti setech porazila Joelle Kingovou, a na pět setů se hrálo i v prvním kole v zápase Davidové proti Tesni Evansové.

Poslední rok Davidové mi hodně připomínal vývoj kariéry Rogera Federera. Tomu vždy chybí jen pár kroků, ale už dlouhou dobu nezískal žádnou velkou trofej. Čeká Malajsijku podobný osud? Může se dostat zpátky do čela žebříčku, nebo se zkrátka bude jen držet co nejvýše, dokud to půjde? Zhoršila se, nebo se ostatní hráčky zlepšily? Měla by změnit svou hru? Co by si mohla vzít od svých konkurentek na předních příčkách? Jak vylepšila svůj styl a pomohlo jí to?

V poslední době se v souvislosti s Davidovou hodně mluvilo o tom, že má vyšší úchop, tedy že drží raketu blíž hlavy. Během Hong Kong Open jeden komentátor říkal, že jí to doporučil Jahangir Khan – sám totiž tento styl praktikoval. Ovšem v době, kdy Khan vládl světovému squashi, vážily rakety dvakrát tolik, takže v tom nevidím žádnou podobnost ani žádný přínos. Díky vyššímu úchopu se raketa zdá být o něco lehčí, máte ruku jakoby „blíž“ úderu, šviháte méně a celkově byste měli být o trochu přesnější. Nižší úchop vám umožňuje švihat více a vyvinout potřebnou sílu. Navíc dosáhnete dál, takže můžete odehrát i obtížnější míčky a nemusíte chodit tolik do rohů.

Předpokládám, že tuto změnu Nicol provedla, protože cítí, že má více kontroly a dokáže míček lépe trefit. Viděl jsem na Hong Kong Open většinu jejích zápasů a nezaznamenal jsem nějaký výrazný posun v její hře dopředu. Bylo tam několik dobrých dropů, ale také hodně takových, jimiž soupeřce nahrála.

Domnívám se, že Nicol má problémy hlavně se squashistkami, které hrají velmi útočně a tvrdě, takže bych čekal, že jí pomůže právě spíš nižší úchop a delší dosah. Sám jsem během let experimentoval s držením rakety, a když jsem ji držel výše, byl jsem stále schopen úchop snížit, pokud jsem se dostával do obrany. Teď raketu držím nízko, protože nejsem moc vysoký a potřebuju co nejdelší dosah. Když držím raketu vysoko u hlavy, mám pocit, že musím z téčka běhat mnohem dále, takže to není možnost, kterou bych preferoval.

Příliš proto nechápu, jak tato změna Nicol pomáhá, pokud tomu ovšem ona sama nevěří. Ano, ten známý placebo efekt. Je vlastně jedno, jestli to její hře prospívá, nebo ji to naopak brzdí. Důležité je, jak to vidí ona sama. Jestliže cítí, že se její hra dopředu zlepšila, asi to tak bude, protože tomu věří a sebevědomí je v této herní činnosti naprostou nezbytností.

Pokud jste turnaj viděli, řekli byste, že její hra dopředu byla přesnější? Se společností Prince má určitě lukrativní kontrakt, ale myslíte si, že by jí pomohla změna modelu, nebo dokonce značky rakety, jestli jí jde o menší váhu? Nebo by prostě měla mířit níž a snažit se o vítězné míčky spíše než o přípravné údery?

Co jiného by mohla Nicol udělat, aby se znovu stala světovou jedničkou? Měla by přitvrdit a začít více útočit jako některé jiné elitní hráčky? To není úplně její styl a soupeřky jsou v tom lepší, takže si nemyslím, že by mohla od základů překopat svůj herní projev a porážet squashistky, které takovou hru praktikují celou kariéru.

Říkám si, že by se Nicol mohla poučit z toho, jak na tomhle turnaji hrála Annie Au proti Nour El Sherbiniové (prohrála ve druhém kole 1:3, v prvním setu 16:18 – pozn. red.). Annie je malá a štíhlá, ale hraje velmi dobře takticky, využívá svých silných stránek a ví, jak se vyhnout těm slabým. Má na forhendu skvělý counter drop a drop z voleje a do velké míry spoléhá na přesnost. Neustále hraje vysoké údery, ale když má příležitost, dokáže značně zrychlit.

Skutečně věřím tomu, že kdyby Nicol pracovala na dropech z voleje a counter dropech, nesmírně by jí to pomohlo. Domnívám se, že Annie měla hru dopředu daleko lepší. Neznamená to, že Nicol musí do přední části kurtu mířit častěji, ale když už tam hraje, je třeba hrát přesněji. Teď mi připadá, že při úderech dopředu není tak nemilosrdná a nebojácná, a se sníženým tinem je tu navíc prostor ke zlepšení. V porovnání s Egypťankami také málo využívá klamání, a pokud je snadné číst vaši hru a nespoléháte se moc na sílu, musíte být extrémně přesní.

Při utkání s Nouran Goharovou, které Nicol prohrála, se hodně ukázalo, jak obranně Malajsijka hraje ze zadní části kurtu. Přirozeně se nechtěla s Egypťankou pouštět do nějaké divoké přestřelky a bylo evidentní, že svoje dlouhé údery míří vysoko a hluboko dozadu – všechny drivy úmyslně přestřelovala a Goharová šla do většiny z nich plnou silou a vyvíjela konstantní tlak.

Možná si Nicol říkala, že musí hrát nahoru a hodně dozadu proto, aby měla čas vrátit se na téčko, nebo se možná Goharovou snažila pomalu unavit tím, že ji nechá co nejvíc mlátit do míčku. V dalším průběhu zápasu mi přišlo, že Egypťanka skutečně trochu zpomalila, ale pořád se domnívám, že nejlepší obranou je útok.

Tím nechci naznačovat, že by měla Nicol začít bušit do míčku při každé příležitosti. Spíš mi jde o to, aby se více zaměřila na délku drivů. Goharová by tak neměla tolik času, aby se připravila, přenesla váhu do úderu a trefila míček rychlostí asi tak tisíc kilometrů za hodinu. Jakmile se tohle začne dít, zůstáváte v zadním rohu přikovaní na patách a jen reagujete na soupeřovy údery. Od Nicol nepřišly skoro žádné útočné drivy a dropy hrála většinou trochu pasivně a ne úplně nebezpečně, takže takticky to podle mě z její strany nebyl dobrý zápas.

Na druhou stranu je v pozdějších fázích kariéry velice obtížné nějak zásadně měnit styl hry. Pokud má mít Nicol šanci dostat se zpátky na squashový trůn, myslím si, že by se měla skutečně soustředit na to, aby hrála aktivněji a útočněji. Těžko říct, jak velkou změnu může udělat, ale nejde mi o žádný drastický přechod, jen o drobné úpravy.

Z mého pohledu se na okruhu pohybuje tolik hráček preferujících silový a útočný styl, že je složité vyhrát neustálým používáním vysokých úderů. Na jednu stranu chápu, že pro ostatní je Nicol těžkou soupeřkou, protože je vyrovnaná, má úderovou jistotu a nedělá moc chyb, ale na druhou stranu si říkám, že jejím konkurentkám se s ní vlastně hraje docela dobře, protože můžou ve většině výměn diktovat tempo.

Nicol Davidové se nepochybně podařilo „vyzdvihnout“ poměrně velkou skupinu hráček na svou vlastní úroveň a nyní to vypadá, že pár z nich se dostalo ještě o něco výše. V minulých letech vyhrála Malajsijka Hong Kong Open desetkrát v řadě, takže není fér bavit se v jejím případě o velkém zhoršení, nebo vůbec o nějakém zhoršení, ale už nevyhrává devadesát procent turnajů, kterých se účastní, a je zcela oprávněné to analyzovat a ptát se proč.

Hrozně rád sleduju ten souboj odlišných stylů, když se Nicol potká s nějakou útočně naladěnou hráčkou. Nicol je ve vynikající kondici a celý zápas zůstává nesmírně soustředěná, ale je to dost na zisk dalších titulů? V příštích letech už nebude tak rychlá a bude muset posunout svou hru někam výš, pokud bude chtít zůstat mezi elitou. Znamená to, že ještě zpomalí, vypiluje útočnou hru nebo se bude spoléhat na taktiku a chytrost? To poznáme časem.

Nicol nicméně vždycky budu fandit, protože toho pro náš sport udělala hrozně moc a pozvedla ženský squash na další úroveň. Pevně doufám, že ještě získá nějaké prestižní tituly a bude mít příležitost vrátit se na post světové jedničky. Jonathon Power to na konci kariéry dokázal, tak proč by to nemohl zvládnout i někdo jiný. Určitě má šanci na každém turnaji, do kterého nastoupí, jen je to pro ni zkrátka těžší a těžší. Hodně štěstí, Nicol!

překlad: Jiří Hron
zdroj: serioussquash.com