Slovní spojení „skleněný kurt“ vyvolává v českém squashovém světe mnoho rozporuplných reakcí. Když velmi stručně shrneme základní fakta, tak na zakoupení skleněného kurtu klub SC Strahov dostal v roce 2008 přidělenou dotaci MŠMT ve výši 4,9 mil. V České republice byl tento ASB celoskleněný kurt poprvé k vidění „v akci“ v roce 2010 v obchodním centru Chodov při MČR dospělých. Jeho stavba se opakovala v rámci stejné události ještě 2x a to v letech 2011 (znovu Chodov) a 2012 (obchodní centrum Harfa). Od té doby kurt postavený nebyl.
Tato mediálně zprofanovaná kauza byla otevřena i na zářijové valné hromadě, kde bylo několik účastníků hromady zvědavých, za jakých podmínek je možné si kurt zapůjčit. Zajímalo nás, kde je tedy problém, proč je kurt uložený ve skladu. Oslovili jsme předsedu SC Strahov Tomáše Cvikla, aby nám ozřejmil okolnosti toho, co musíme udělat, když si chceme na strahovském kurtu „pinknout“.
Pane Cvikle, s jakým cílem jste kurt v klubu pořídili?
Jednoznačně za účelem propagace squashe. Skleněný kurt je z mého pohledu jedna z možností, jak protnout začarovaný kruh, ve kterém se squash pohybuje. Nemáme dostatek peněz, a protože je nemáme, nemůžeme se dostatečně připravovat, proto nemáme tak dobré výsledky, jak bychom mohli mít, a když nemáme výsledky, nemáme toho moc co prezentovat médiím. A kde to nyní rozetnout? Musíme vymyslet nějaký produkt, který to pomůže zlomit. A skleněný kurt je jedním z ideálních způsobů, jak squash zpopularizovat a přiblížit ho veřejnosti, která normálně do squash center nechodí. V loňské sezoně jsme sice nějaké úspěchy zaznamenali, ale když budeme mít větší prostředky pro lepší přípravu, už jenom statisticky zvětšíme šance na to, abychom se dostali ještě dál.
Je správné, aby kurt vlastnil sportovní klub?
Předně, nevidím na tom nic špatného, proč by kurt nemohl vlastnit klub. Myslím totiž, že není důležité, kdo ho vlastní. Za zásadní pokládám možnost, mít squash jako takový prostřednictvím kurtu propagovat.
A nehrozí zneužití, že klub bude za pronájem spíše chtít nějaké peníze než mateřská asociace?
Pronájem zařízení je principiálně v rozporu s myšlenkou toho, že obdržím dotaci, něco koupím, a pak na tom profituji. Ke komerčnímu pronájmu našeho kurtu nikdy nedošlo. Je potřeba si uvědomit, že jedna věc je samotné zapůjčení kurtu, které je v našem případě vždy bezplatné, a druhá potom nutnost hradit náklady spojené s jeho postavením a se stavbou spojenými aktivitami. Když si v půjčovně vezmu automobil, tak si sám hradím benzín na jeho provoz. Postavení kurtu není levná záležitost, zahrnuje mnoho položek - od dopravy, šetrného zacházení s jednotlivými díly, přes pojištění, pronajmutí mechanizované techniky na stavbu, až po umytí skel. Tomu odpovídá i to, že se stavba pojí spíše s akcemi významnějšího typu – s exhibicemi, mistrovstvími republiky, velkými turnaji, s play off … Jako příklad takové akce, která se „vyplatí“, bych uvedl exhibici hráčů ze světové TOP 20, kterou jsem v roce 2001 organizoval na Hradčanském náměstí. Účastnil se jí například David Palmer, tehdy třetí hráč na světe, který jen pár dnů před příjezdem do Prahy zvítězil na British Open a za necelé tři měsíce potom se stal světovou jedničkou.
foto: www.paril.com
Jak je to tedy se zapůjčením kurtu? Může za vámi na Strahov přijít kdokoliv a kurt si půjčit?
Samozřejmě. Každé občanské sdružení nebo spolek, které je členem ČASQ, má možnost si kurt zapůjčit zdarma.
Dají se předem specifikovat podmínky zapůjčení?
Takové podmínky jsou v principu jenom dvě. Za kurt je za všech okolností zodpovědný SC Strahov a cokoliv se s ním stane, jde k tíži SC Strahov. Při zapůjčení tedy trvám na osobě „supervizora“, který dohlédne na stavbu a umí celou akci řídit. K supervizorovi je nutné angažovat ještě minimálně dva další „proškolené“ stavitele. I když vyzkoušený model jsou raději tři a optimálně čtyři takoví lidé, nezbytní jsou alespoň dva. A druhá podmínka je, že žadatel na dobu zápůjčky zajistí a uhradí kompletní pojištění jak kurtu, tak všech aktivit spojených s jeho manipulací, hrou a stavbou. Vše ostatní už je pak v režii člověka, který si kurt půjčuje. Já jen předám telefon na pana Kiliána (supervizor, pozn. redakce) a už se nezajímám o to, kdo a jak se na stavbě kurtu dál podílí.
Co si pod tím „dál“ máme konkrétně představit?
Dostanete adresu skladu, kde je kurt uložený a supervizor vám poradí. Dodá seznam věcí, které je potřeba zařídit. Ostatní už si komunikujete sám. Příklad … na naložení podlahy do auta je nutných alespoň 8 lidí, máme to vyzkoušené. Podlaha je tvořena těžkými dřevěnými pláty o rozměru cca 6 x 2,5 metry a míň než tento počet lidí ji nezvládne přemístit. Při zvednutí podlaha prostě vydává zvuky, které nechcete u dřeva slyšet, aby je vydávalo, víte, že se poškodí. Musíte objednat auto, které má správnou tonáž, takové, aby z něj bylo možné součásti bez problémů skládat … a tak dále a dále. Všechno tohle stojí nějaký čas a tím pádem peníze. Záleží na vás, zda si seženete lidi, kteří se takové práci budou věnovat zadarmo, nebo si objednáte třetí stranu, které musíte práci uhradit. To vše se pak zásadně promítne do konečných nákladů na stavbu.
Můžete nám ukázat nějakou konkrétní nabídku na celkové náklady postavení kurtu?
Ano, tady je třeba nabídka, kterou jsme připravili na play off v roce 2011 na Cibulkách, když jsme byli osloveni Ondřejem Ertlem. Nejedná se o půjčovné za kurt, jak je z tabulky zřejmé, jde o náklady na jeho stavbu spojené s dopravou a tak dále.
Podobnou nabídku jsem vytvářel i na postavení kurtu v TOP Hotelu na ME klubů v září 2012 na žádost ČASQ, která ale byla vystavena na částku pod 300 tisíc.
Proč jsou ceny rozdílné? Je každá stavba tak specifická?
Ano, je. Prostředím, kde kurt stojí, vzdáleností od skladu, kam se dopravuje, prostory pro uskladnění částí kurtu na místě stavby, volbou, zda si kurt stavím „rukama“ nebo si objednám speciálního robota na sesazování a zvedání skel, náklady na právní služby, které zajistí správné pojištění kurtu proti všem problémům a tak dále. Náklady třeba zahrnují i to, že postavený kurt musí někdo po dobu konání akce hlídat před poškozením. Při stavbě v obchodních centrech často můžete pracovat pouze v noci a vyplácíte stavitelům příplatky za noční práci. Jistě by se našla spousta dalších věcí.
S kurtem jsou samozřejmě spojeny ještě další náklady, které hradí SC Strahov sám a nepromítá je nijak do ceny nabídky při žádosti o zápůjčku. Občas se na kurtu něco opotřebuje nebo třeba praskne zářivka a musí se koupit nová. Kurt musí být samozřejmě v době nečinnosti uložen v klimaticky vyrovnaném prostředí, za které SC Strahov musí platit nájem. Určitě není možné nechat ho stát někde v garáži nebo ve sklepě, jak je nepravdivě prezentováno.
Je zapůjčení kurtu nějak omezeno minimálním počtem dnů, kdy kurt bude stát?
Ne :-). I když, takovýto kurt není primárně určen k tomu, aby stál postavený na jednom místě bez využití několik měsíců v kuse. Umím si ale představit projekt, ve kterém se v rámci spolupráce třeba s nějakým obchodním centrem kurt nechá v jeho prostorách stát měsíc a bude na něm probíhat zajímavý program. A každý příchozí si může vyzkoušet zahrát.
Jak dlouho dopředu je nutné kurt „zamluvit“?
Řádově minimálně dva měsíce před zahájením přepravy kurtu na místo stavby a doporučujeme i déle. Právě proto, aby se nestalo, že na stejnou dobu může být pro kurt naplánovaný už jiný program.
Myslím, že tím jsme vyčerpali vše, co je nutné vědět před tím, než se rozhodneme o zapůjčení kurtu požádat. Děkujeme vám za rozhovor.
Není zač. Věřím, že nyní je všem jasné, že kurt je možné u nás zapůjčit bezplatně. A myslím, že je velká škoda, že vedení ČASQ, jako majitel všech squashových akcí pořádaných v České republice (Mistrovství republiky, Czech junior open, play off … ), mě od jara 2012 do jara 2014 nekontaktovalo s žádnou nabídkou ke spolupráci nebo požadavkem o zapůjčení.
A na závěr už snad zbývá jen dodat, že majitel kurtu není jediný, kdo by ho měl stavět. Záleží i na nás ostatních, kteří se okolo squashe pohybujeme, kdy si na zápůjčku a zorganizování takové akce někdo troufneme.
Autor: Irena Vanišová